#79 Zpomalit jde i s plným kalendářem

Zpomalení nemusí znamenat dělat všechno pomalu. Začíná uvnitř: tím, jak prožíváme právě probíhající činnost a reagujeme na pocit spěchu.

Přehrát epizodu

Další epizody

Jsme naplno v aktuální aktivitě, nebo už se řítíme k té další?

Abychom byli šťastní a objevovali moc přítomného okamžiku, nemusíme žít pomalu jako Eckhart Tolle.

Může jít třeba o to:

užívat si aktuální činnost a nebrat ji jen jako předsíň pro tu další

všimnout si, že ten tlak „musím už“ je jen pohyb mysli, ne realita

Při každém náznaku zrychlení se o trochu více uvolnit

Mysl umí vytvořit spěch a tlak i tam, kde je ve skutečnosti dostatek prostoru.

Stačí představa množství věcí na todo listu. Vzpomenutí si na událost v kalendáři. Nebo slova „mám toho fakt hodně...“

A tělo na mysl ihned reaguje. Vítej, pocite stresu!

„Na všechno podstatné mám víc než dost času.“

To je věta, kterou si teď pomáháme v naší komunitě Cestě klidné mysli u aktuálního tématu Zpomalení.

Vrací nás k tomu, co je vlastně důležité, a co je jen nadbytečný šum, který nemá smysl řešit.

🌱 Dnešní mikropraxe:

Kdykoliv si dnes nebo o víkendu všimneš spěchu, zkus tohle:

zastav se na jeden nádech,

najdi v těle místo, kde je tlak nejvíc cítit,

a tiše si řekni: „Na vše podstatné mám víc než dost času.“

Naše vnitřní tempo se postupně začne měnit. Mysl začne chápat, že není třeba chvátat.

A i když chvátat začne, stopneme to na oranžové, ne až na červené.

Postupně si můžeme začít užívat klidu i ve dnech, které dříve provázela panika z nestíhání.