#78 Bez tohoto si neodpočineme (co tě opravdu vyživuje?)
Ne každá odpočinková aktivita nás opravdu vyživí. Rozhoduje také to, zda u ní dokážeme být přítomni a odložit otevřené záložky v hlavě.
Přehrát epizodu
Připravuji pro tebe další krok…
Připravuji pro tebe další krok…
Ne každá odpočinková aktivita nás opravdu vyživí. Rozhoduje také to, zda u ní dokážeme být přítomni a odložit otevřené záložky v hlavě.
Přehrát epizodu
Když si chci odpočinout, často automaticky sáhnu po něčem, co mám s odpočinkem spojené.
Na chvíli si lehnu, jdu na procházku, zacvičím si, zamedituji si, dám si dobré jídlo nebo do ruky vezmu telefon.
Někdy se vrátím z procházky a v hlavě mi stále běží stejný nepříjemný rozhovor. Místo jídla přežvykuji myšlenky. Nebo si sednu s knížkou, jenže očima jen přejíždím po řádcích a myšlenkami jsem úplně jinde.
Samotná aktivita totiž ještě nezaručuje, že si odpočineme.
Skutečné vyživení nepřichází jen z toho, co děláme, ale také z toho, jak moc u toho dokážeme být přítomni.
Když je hlava plná nedokončených úkolů, nerozhodnutých věcí a rozhovorů, je to trochu jako mít v prohlížeči otevřených padesát záložek.
I když zrovna žádnou aktivně nepoužíváme, někde na pozadí dále spotřebovávají naši energii a mentální kapacitu.
Můžeme potom ležet na gauči, být na masáži nebo sedět v lese – a přesto se necítit odpočatí.
Nejsme totiž v té aktivitě. Nejsme přítomní.
Proto někdy nepotřebujeme přidat další relaxační aktivitu, ale uvolnit a zjednodušit svůj vnitřní svět. Pozavírat otevřené záložky.
Neznamená to, že musíme všechno dokončit.
Jakmile už naše mysl nemusí všechno držet, je snazší být plně v aktuální aktivitě.
Vyber si vedenou praxi, která ti pomůže přenést téma epizody do vlastního prožitku.