Co je vlastně meditace? A proč nejde o prázdnou hlavu
Vít Libovický · 8 min čtení
Meditativní stav už znáš.
Díváš se na západ slunce a na pár vteřin nic neřešíš. Jdeš lesem, posloucháš vítr ve stromech a mysl se na moment sama ztiší. Držíš v dlaních hrnek čaje, vnímáš jeho teplo a vůni a nikam zrovna nespěcháš. Jsi jednoduše tady.
Podobný okamžik může přijít při sportu, v hlubokém rozhovoru nebo při obyčejném mytí nádobí. Zmizí přemýšlení o tom, co bylo a co bude. Zůstane přímý prožitek přítomnosti. Tomu se říká meditativní stav.
Meditační praxe nám pomáhá takové chvíle rozpoznávat a umět do nich častěji vstupovat. Nejde přitom jen o pár klidných minut se zavřenýma očima. Postupně se proměňuje způsob, jakým vnímáme své myšlenky, emoce i každodenní život. Z celého našeho života se může stát jedna velká meditace.
Co je meditace jednoduše řečeno?
Meditace je vědomý trénink pozornosti a vztahu k vlastnímu prožívání. Během meditace si většinou volíme jeden objekt, ke kterému opakovaně vracíme pozornost, dokud s ním stabilně nesplyne. Nejčastěji je to dech, ale může to být také tělo, zvuk, mantra, představa nebo přání štěstí druhým.
Chvíli vnímáme nádech a výdech. Potom se objeví myšlenka na práci, nákup nebo včerejší rozhovor a odnese nás pryč. Když si toho všimneme, jednoduše se vrátíme. Tím rozvíjíme dvě klíčové schopnosti:
Soustředění, díky kterému dokážeme zůstat u toho, co jsme si zvolili, a postupně sjednocujeme prameny mysli do jedné řeky.
Všímavost, která nám umožňuje bděle vnímat, co se odehrává v těle, mysli a celé přítomnosti.
Známý pojem mindfulness se do češtiny nejčastěji překládá právě jako všímavost. Jde o schopnost uvolněně vnímat přítomný okamžik bez reagování a posuzování. Osobně preferuji pojem vědomí, případně bdělost či vnímání (z anglického awareness), které podle mě lépe vyjadřuje podstatu mindfulness a jasněji ho odlišuje od soustředění či koncentrace.
Nemusíš se ale trápit přesným rozlišováním pojmů; podstatná je tvá zkušenost. Čím dříve o meditaci přestaneš jen přemýšlet a začneš ji objevovat, tím dříve ti odhalí své plody.
Meditace nám pomáhá vystupovat z autopilota, lépe vidět, jak fungujeme, a vybírat si prospěšné myšlenky, postoje a kroky. Čeho se držíme? Proti čemu bojujeme? Kterým myšlenkám automaticky věříme? A co to v našem životě způsobuje? Nejde o únik ze života, ale o vědomější přítomnost v něm.
Meditace není o prázdné hlavě ani dalším odškrtnutém úkolu
„Mně meditace nejde. Pořád při ní o něčem přemýšlím.“ Tuhle větu slýchám často. Vychází ale z častého nedorozumění. Cílem meditace není zastavit všechny myšlenky.
Mysl přirozeně plánuje, vzpomíná, hodnotí a vytváří nejrůznější scénáře. Je to její práce. Když během meditace zjistíš, že už chvíli přemýšlíš o obědě nebo se vztekáš nad nepříjemným e-mailem, neznamená to, že jsi selhal/a. Naopak – právě sis uvědomil/a, co se děje. Tento okamžik rozpomenutí je zásadní součástí tréninku!
Právě v tomto aha momentu si vybíráme, zda si zvolíme frustraci z nezdaru, nebo radost z nového začátku. Když každý moment návratu oceníme úsměvem a vnitřním pogratulováním si, trénink naší mysli je mnohem efektivnější. Pokud mysl stokrát odběhne a ty se s laskavou trpělivostí stokrát vrátíš, stokrát jsi posílil/a své vědomí.
Meditace zároveň nemá být další položkou na už tak dlouhém seznamu úkolů. A už rozhodně nejde o výkonový sport! Nemusíme mít dokonale rovná záda, sedět půl hodiny bez hnutí ani dosahovat zvláštních změněných stavů vědomí. Trénink pozornosti neznamená větší vypětí. Když cítíš tlak, uvolni se. Přestože je správná míra úsilí a odhodlání potřeba, jakmile nás meditace začne stresovat, děláme něco špatně a je čas to změnit.
Smyslem navíc není mít pokaždé „krásnou meditaci“, ale být upřímně s tím, co právě je. Každá meditace, kterou si dopřejeme, je dobrá meditace.
Jak jsem meditaci objevil já
Na střední škole jsem si uvědomil, že se neumím soustředit. Něco mi pořád jelo v hlavě a jedinou stránku knihy jsem musel číst 7krát, než jsem pochopil, co se na ní píše. Na internetu jsem zjistil, že by s tím mohla pomoct právě meditace. Každé ráno jsem proto začal pozorovat svůj dech.
Postupně jsem zjistil, že se nejen ostří má soustředěnost, ale že se začínám nějak celkově cítit lépe. Dokázal jsem si také jasněji uvědomovat své myšlenkové a emoční vzorce, předcházet přílišnému stresu a zachytit okamžik, kdy se z obyčejné myšlenky stává několikaminutový (či hodinový) vnitřní film.
Později v životě přišlo období, kdy jsem sice navenek mohl působit úspěšně, ale uvnitř jsem procházel vyhořením, depresí a každodenními úzkostmi. Cesta zpátky pro mě nevedla přes další tlak ani nový systém sebezdokonalování. Potřeboval jsem ubírat. Méně kontroly, méně dokazování, více sebepřijetí a jednoduchosti. Meditace byla mým pevným základem, která mě i uprostřed emočních vln a období nejistoty udržovala ve spojení s klidem a vědomím, že všechno je v pořádku.
Co se díky meditaci mění v každodenním životě
Jednou z nejpraktičtějších změn je větší prostor mezi podnětem a reakcí. Někdo řekne něco nepříjemného. V těle se objeví sevření, zrychlí se dech a mysl okamžitě připraví odpověď. Bez uvědomění reakce proběhne sama. S rostoucí všímavostí ji můžeme zachytit dříve. Všimneme si napětí, nadechneme se a necháme to projít. Nic nepotlačujeme, ale ani přehnaně nereagujeme.
Meditace nám nedává kontrolu nad životem. Učí nás, jaká radost je nekontrolovat ho a dává nám také větší svobodu v tom, jak na něj reagujeme.
Mění se vztah k myšlenkám. Když se objeví „nezvládnu to“, můžeme ji uvidět jako objekt ve vědomí, ne jako verdikt. Když začne hlava vytvářet katastrofické scénáře, dříve si uvědomíme, že sledujeme příběh mysli, který nemusíme rozvíjet.
Pravidelná praxe navíc prohlubuje citlivost k tělu. Snáze rozpoznáme únavu, nahromaděný stres nebo emoci, která se hlásí o pozornost. Dříve tak předejdeme potenciálně nepříjemným stavům a získáme možnost včas se uvolnit a přeladit.
Meditace nám také ukazuje, jak krásný je život. I ten, kterému říkáme „běžný“. Vůně kávy. Teplo slunce. Láskyplné obejmutí. Pár minut ticha po probuzení. Meditace do života neinstaluje nové atrakce a ohňostroje. Vrací nás ke kráse jednoduchosti a dokonalé plnosti toho, co už teď probíhá. Jestli nás přítomnost nudí, ještě nejsme dost přítomní.
Jak začít meditovat funkčně, ale bez tlaku
Začni krátce. Nepřepínej se. Pohodlně se posaď a dovol tělu, ať povolí a zvláční. Nemusíš mít speciální polštář ani dokonalou mnišskou pozici. Zavři oči nebo nech pohled volně spočinout před sebou.
Potom:
Uvědom si, že jsi. To není samozřejmost
Všimni si svého dechu. Nemusíš ho měnit ani prohlubovat.
Buď se svým dechem. Vnímej ho kdekoliv v těle. Není třeba soustředit se na jediné malé místo.
Dovol dechu, ať tě postupně stále hlouběji uvolní. Užívej si ho. Je to tvůj pečující přítel.
Když tě myšlenky odnesou stranou, úsměvem oceň ten okamžik rozpomenutí a s laskavou trpělivostí se vrať zpět.
Začni pár minutami. Pravidelnost je důležitější než délka. Krátká praxe, ke které se vracíš rád/a, pro tebe bude přínosnější než dlouhé sezení plné vnitřního boje.
Meditaci navíc nemusíš omezovat na meditační polštář. Naopak – vřele doporučuji začít ji co nejdříve přenášet do každodenních situací. Dopřávej si jeden vědomý nádech a výdech hned po probuzení, před otevřením počítače, na záchodě nebo během pracovní pauzy. Vnímej dotek chodidel se zemí zatímco čekáš na vodu v konvici. Na chvíli odlož telefon a zaposlouchej se do zvuků kolem sebe.
Každá vědomá minuta se počítá. Malé návraty se postupně sčítají a tvůj život se stane meditací.
Nejčastější otázky o meditaci
Musím při meditaci přestat myslet?
Ne. Myšlenky jsou její přirozenou součástí. Jen je nemusíme následovat a rozvíjet. A když už se tak stane, i to je v pořádku. Trénink spočívá ve všimnutí si a laskavém návratu.
Je meditace náboženství?
Meditace je součástí různých duchovních tradic, ale můžeš ji praktikovat zcela prakticky jako trénink pozornosti, uvolněnosti a sebepoznání.
Jak dlouho bych měl/a meditovat?
Začni klidně pár minutami. Tak akorát, aby sis to stačil/a užít, ale nebylo to pocitově moc. Až se ti praxe přirozeně usadí v každém dni, můžeš ji postupně prodlužovat. Od 20 minut meditace denně začnou lidé většinou pociťovat významnější změny, které během dne přetrvávají.
Co když mi meditace nejde?
Možná jen očekáváš, jak má přesně vypadat. Neklid, ospalost i ztrácení se v myšlenkách k meditaci patří. Nemusíš dosáhnout zvláštního stavu, aby měla smysl. Její benefity se začnou postupně sčítat a více projevovat, jak s ní budeš uvolněně a trpělivě pokračovat.
Meditaci je potřeba ochutnat
Chuť čaje jen těžko popíšeme někomu, kdo ho nikdy nepil. Stejně tak žádné množství čtení o meditaci nepředčí vlastní zkušenost. Jakékoliv „začnu až“ můžeš odložit a už dnes si dopřát chvíli pro sebe.
Stačí se na pár momentů zastavit, všimnout si svého těla a nechat proběhnout pár vědomých nádechů a výdechů. Bez potřeby něčeho dosáhnout, s radostí, že jsme si na sebe udělali čas.
Pokud si chceš meditaci rovnou vyzkoušet, dopřej si na tomto třeba krátkou vedenou meditaci Chvilka pro sebe. Na namedituj.cz můžeš také bezplatně projít edukativní a prožitkovou cestou Vstup do světa meditace a postupně tak blíže objevit praxi, která ti může změnit život.